Testování a diagnostika

Screeningem karcinomu děložního čípku se rozumí možné zachycení onemocnění v jeho časných stádiích nebo lépe ještě ve fázi prekancerózy (přednádorový stav). Jeho součástí je stěr z děložního čípku a optická kontrola děložního hrdla (čípku) nazývaná jako kolposkopie. 

Děložní čípek ční do pochvy a je tak snadno dostupný k dlouhodobému sledování s možným odhalením již přednádorových stavů předcházejících karcinomu děložního čípku. 

Ostatní s HPV asociované karcinomy postihující jiné oblasti bohužel nejde takto brzy dobře odhalit. Screening k jejich včasnému odhalení není v ČR ani jinde ve světe zaveden, přestože se o nich uvažuje. Teprve při opakované přítomnost HPV viru, tedy dlouhodobé infekci, dochází ke změnám ve tkáních. Při absenci symptomů nemá větší smysl určovat přítomnost HPV, protože infekci nelze léčit. Lze pouze odstranit její projevy. Jedinou účinnou prevencí proti těmto ostatním HPV onemocněním je očkování. 

Pomocí kolposkopie lékař zkoumá pochvu a děložní čípek takzvaně „pod lupou“. Lékař je schopen zachytit prekancerózní, kancerózní, zánětlivé i jiné patologické změny na děložním čípku, což napomáhá včasnému zahájení léčby. Navíc je při ní schopen odebrat cytologický stěr jako součást screeningového vyšetření a stěr na přítomnost HPV.

Stěr z děložního čípku neboli onkologická cytologie (lat.cytos- buňka) či v zahraniční literatuře často označován jako PAP test (test podle pana Papanicolaoua) je základní nebolestivou screeningovou metodou, při kterém se získává odběr povrchových buněk děložního čípku. Získaný stěr je dále zpracován (u nás jako konvenční nátěr na sklíčko s následným fixováním, barvením nebo méně často jako cytologie v tekutém médiu= liquid based cell cytology) pro mikroskopické pozorování patologem. Pod mikroskopem rozlišuje normální buňky a případné nepravidelnosti buněk, tedy prekancerózní nebo kancerózní změny. Takto pozměněné buňky na podkladě cytopatického efektu viru (CPE- morfologicky patrné důsledky infekce buňky virem) nazýváme koilocyty. Jedná se o velké buňky s jadernými atypiemi a perinukleárním projasněním, tzv. halo. 

Klasický cytologický stěr z děložního čípku nezjišťuje přímou přítomnost HPV infekce, ale pozoruje pouhé abnormality buněk (změny na děložním čípku), které mohou mít řadu vysvětlení, díky čemuž se stává metodou s vysokou mírou falešné negativity. V případě pozitivního nálezu je vyžadována další léčba v závislosti na rozsahu abnormalit. Při cytologických nejasnostech je možné provedení HPV testu a u negativního nálezu má žena nízké riziko vzniku karcinomu. Ale i tato žena s negativním výsledkem by neměla opomenout gynekologickou prohlídku opět za rok. Tento cytologický stěr je jednou ročně hrazen zdravotní pojišťovnou.

Mnohem spolehlivější metodou je HPV test přímo detekující DNA HPV viru ze stěru děložního čípku. Díky tomuto testu jsme schopni přímo určit přítomnost viru a na základě typu tohoto viru odhadnout míru ohrožení pacientky rozvojem rakoviny. Jeho významnost tkví v tom, že zjistí přítomnost infekce HPV ještě dříve, než se projeví prekancerózní nebo kancerózní změny na buňkách děložního čípku detekovatelné až cytologií. Tento test je určen pro ženy starší 30 let, které chtějí mít jistotu, že nejsou infikovány vysoce rizikovým typem viru HPV. Test je hrazený pojišťovnou při doporučení gynekologem na základě pozitivního cytologického nálezu, ale při samotném vyžádání se pacientka stává samoplátcem. Dle WHO by měla být každá žena testována minimálně ve věku 35 a 45 let (v obdobích očekávaných vysokým záchytem prekanceróz). V těchto letech je stěr nově hrazen zdravotní pojišťovnou i v ČR jako součást screeningu. 

Pozitivita tohoto testu značí, že je žena infikována vysoce rizikovým typem (high risk) HPV a může být ohrožena vznikem karcinomu. Určitě to neznamená, že žena karcinom má či že jej v budoucnu bude určitě mít! Negativita testu říká, že HPV infekce v těle nebyla zjištěna a že riziko vzniku karcinom děložního čípku je na dalších 5 let zanedbatelné.

Zajímavostí jsou i existující samoodběrové HPV testy, které byly rozesílány ženám v rámci projektu „Kopretina“. Projekt měl za cíl zapojit více žen do screeningu, jelikož značná část nenavštěvuje pravidelné gynekologické prohlídky a vystavuje se tak riziku vzniku onemocnění. Pomocí těchto testů je žena sama schopna jednoduše odebrat biologický materiál stěrem z cervikální sliznice. Takovýto vzorek je spolu s příslušnými dokumenty distribuován Českou poštou a následné výsledky jsou pacientce zaslány ať už poštou či emailem do cca 20 dnů. Výsledky je vhodné prokonzultovat ať už s praktickým lékařem či gynekologem. Tento projekt již v současné době neprobíhá, ale nadále je možné si samoodběrové testy pořídit.